40 | Ta vize se tu pořád jen nakrucuje a není přes ní nic vidět!

Dnešní výzva a inspirace je o tom, jak lze využít techniku konstelací pro uskutečnění své vize. V e-booku najdeš průvodce, díky kterému si můžeš pro svou vizi sestavit vlastní konstelaci. A já ti nyní povím svůj příběh, moji zkušenost s tématem vize a to, jak mi ji konstelace pomohly uskutečnit.


Moje práce, mimo jiné, spočívá v doprovázení ostatních lidí na cestě za jejich sny, záměry a vizemi. Pracuji jak s týmy ve firemním prostředí, tak jednotlivci při individuálním koučování. Při této práci se nejčastěji setkávám s tím, že buď lidé nejsou vizionářským typem - jsou spíše realističtí a je pro ně vždy velkou výzvou mít představy. A pak mám i klienty, kteří naopak neustále generují vizionářské myšlenky a jsou plní obrazů a představ, jaké to bude až... Sama sebe spatřuji jako vizionáře, mám ráda star-upy. Mám v hlavě hodně projektů, které se vzájemně doplňují. Jeden z nich je právě 365 výzev a inspirací, kterého jsi součástí. Dopracovávala jsem se k němu celé 3 roky, což je pro mě neuvěřitelně dlouhá doba. Jak to probíhalo?



První vizionářská myšlenka a obraz, který jsem před 3 lety k tomuto projektu měla, bylo propojit lidi z celého světa v seberozvojovém programu. Umožnit jim učit se od sebe navzájem. Vytvořit něco, kde lidé získají svobodu ve svém rozvoji, budou si moci vybírat témata i způsob učení. Navíc se mi tato myšlenka propojovala se silnou intuicí, že celé to musí být nějak propojené s východní naukou o čakrách. Podotýkám, že jsem před 3 lety o čakrách věděla asi tak to, že jich je 7! Propojit čakry, psychologii a digitální svět? "Jsi blázen, Soňo!" - to jsem často slýchávala. Z Asie jsem si přivezla plakát s čakrami, který mi visí v kanceláři. Kdykoli jsem chtěla přerušit práci na projektu, protože už jsem nevěděla, jak dál a ztrácela energii a světlo v sobě, jakoby si mě ten plakát přivolal a dodal mi energii - JDI, DĚLEJ TO, NEUPÍNEJ SE NA VÝSLEDEK, JEN TO PROSTĚ DĚLEJ A PROŽÍVEJ U TOHO RADOST!


Celý projekt MY8 je opravdu hodně velký. Vyvíjí se aplikace, v které budeš moci nejen studovat, ale i vytvářet společensky prospěšné projekty. Být v kontaktu s společensky odpovědnými firmami, získat tak svou práci snů a další jiné možnosti.


Realizovat tento projekt pro mě znamená učit se hodně novým věcem. Zkoumat východní nauku o čakrách, propojovat ji se západním světem. Učit se porozumět světu IT, aby aplikace byla uživatelsky opravdu skvělá. Víš o tom, že lidé v IT mluví úplně jiným jazykem než lidé v humanitním oboru - psychologie a sociologie? Při vyjednávání s investory a partnery, kteří podporují živost projektu, se stále učím být silná a empatická zároveň. V prvním roce projektu to pro mě bylo pravdu šílené. Měla jsem silnou vizi, přitahovala mě jak magnet. Nemohla jsem ani spát, protože mi v noci chodilo k projektu hodně silných myšlenek a inspirací. Realizace projektu znamenala mít pod kontrolou chod několika různých cest zároveň. Obsahová náplň kurzu, vyžadovala hloubání v humanistickém oboru psychologie. IT část pak vyžadovala schopnost analyzovat a držet logiku a řád. Aby tě učení bavilo, je třeba mít při tvorbě kurzů i kreativního ducha pro vkládání obrázků, videí, animací, tvorbu e-booků. Každý člen v 15ti členném týmu chtěl znát moje rozhodnutí, co a jak udělat a jak má vypadat výsledek. A já měla "jen" tu vizi, která měla sice silný energetický náboj, ale to bylo pro projekt málo. Po roční práci jsme v realizačním týmu měli silný konflikt. Šlo o to, čí role je v projektu důležitější - lektoři, kreativci nebo IT? Bez koho to nepůjde, na kom to stojí? Komu budou připsány zásluhy za dobrý výsledek? Kdo má mít více peněz za práci? Někteří lidé v týmu ztratili spojení s vizí a odešli. Na půl roku se projekt doslova zastavil a já jsem hledala, co je třeba vynést na světlo, co je třeba lépe uchopit.


KONSTELACE - alternativní cesta, když je třeba vynést na světlo to, co je skryté.


Hledala jsem cesty, jak posunout projekt dál. Co je vlastně třeba změnit, udělat, aby se projekt uskutečnil? Odpovědi nepřicházely. Byla jsem zaseknutá ve vlastních emocích spojených se zklamáním, že někteří lidé opustili projekt - vizi. Cítila jsem to, jakoby opustili mě. Začala jsem o sobě dokonce pochybovat a ztrácet vnitřní sílu. Bylo to pro mě velmi osobní a citlivé období, protože pro mě je tento projekt hodně spojen se srdcem, mou duší a posláním. Trvalo mi dlouho, než jsem si připustila, že toto moje osobní spojení s vizí je tak silné, že zastiňovalo ostatní důležitosti v projektu a vztazích mezi členy týmu. Příliš jsem lpěla na vizi a nechtěla vnímat, co se děje kolem.


A jedna z cest "jak z toho ven a jak získat nadhled" pro mě byla postavit si na projekt konstelaci. Tento okamžik byl pro mě i pro projekt dost zásadní. V konstelaci byly zastoupeny role:

  • vize

  • mozek

  • "to, o co tu jde"

  • tým kreativců

  • tým lektorů

  • tým IT

  • lídr projektu (já)


Vize byla doslova šílená. Zastupovala ji hodně vysoká a krásná žena. Ta v prostoru neustále tančila, roztahovala ruce a říkala: "Dívejte se všichni na mě, jak jsem krásná a úžasná! Já jsem tady ta nejdůležitější!" Byla tak silná a roztahovačná, že zabírala prostor pro ostatní role. Mozek díky ní nic neříkal, tým IT se sebral a čekal za rohem, až vize dotančí a nastoupí na scénu mozek. Tým lektorů vyslovil názor, že lídr projektu je dost slabý a nebude to moci celé bez ostatních lektorů uskutečnit. "Lídr má jen tu silnou vizi, nechce se mu řídit projektové kroky realizace." Lektoři v konstelaci poodstoupili a s lehkým pohrdáním jen čekali, co se bude dít. Se mnou, lídrem a vizionářem, zůstali v poli "jenom" kreativci. Lidé, kteří se v projektu MY8 starají o výtvarnou část - fotografové, malíři, videomakeři, animátoři a marketing. Byli nejsilněji spojeni se mnou a vizí. Nejvíce jí věřili.


"To, o co tu jde" se projevilo jako hmota, peníze. Každý v týmu je chtěl mít, ale nebyla tam silná role, která by určila jejich rozdělení, já jsem tuto roli nechtěla hrát. Závěr celé konstelace byl, že bylo třeba do pole přidat další roli, která tam chyběla pro to, aby se vize projektu začala zhmotňovat. Bylo třeba, aby se vize přestala jen předvádět a roztahovat a zastiňovat "to, o co tu jde". Nová role v projektu byla výkonná role - projektový manažer, výkonný ředitel = realizátor, který bude hospodařit s hmotou (financemi), termíny, daty. Nebude vést lidi, ale řídit projekt. Nyní mi to přijde nad slunce jasné a logické, protože tato část vývoje projektu je již za mnou.



Tehdy se pro mě, díky konstelaci a poznání, vyjevily 2 cesty:

1) Buď najmu do projektu člověka (zaplatím ho), který bude realizátorem = povede projektovou část.

2) Posílím roli realizátora sama v sobě, vytvořím mu prostor. Začnu se učit nežít jen ve vizi, ale uzemním se.

Co myslíš, jakou cestou jsem se vydala a proč?

Najala jsem někoho externího, aby vedl projekt nebo jsem do toho šla sama?

A jakou cestou by ses vydal/a ty, kdybys byl/a ve stejné situaci?




Postav si svou konstelaci. Průvodce - e-book, je pro tebe ZDE.



Těším se na tvoje tipy a diskuzi k této výzvě.

Soňa



Více o konstelacích:

  • Facebook
  • Twitter
  • Instagram
  • Pinterest

2006 - 2020 ©

 

EMPOWERMENT INSTITUT

Ing. Soňa Staňková, DiS., ACC

EMPOWERMENT Institut s.r.o., Příkop 838/6, 602 00 Brno

pošta: Jánská 447/8, 602 00 Brno

 +420 774 981 730 |  e-institut@sonastankova.com

DIČ: CZ 276 94 020

účet: 3222536349/0800

schránka: yytdtbv

GDPR